O projektu

Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě v ČR

Projekt „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ (EHP-CZ02-OV-1-016-2014) byl zaměřen na aktuální stav migrační průchodnosti vodních toků ČR. Tento projekt byl realizován na základně podpory z EHP fondů, program CZ02 – Biodiverzita a ekosystémové služby /Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu v období 1. 1. 2015 do 30. 4. 2017. Realizaci projektu zajišťovala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ve spolupráci s českými partnery projektu, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., Beleco, z. s. a zahraničním partnerem Norwegian Institute for Nature Research (NINA). Partnerský vztah určoval odpovědnost za plnění specifických částí projektu, které byly rozděleny do konkrétních aktivit.

Hlavní cíle projektu vycházely z aktuálního stavu průchodnosti vodních toků ČR a byly zaměřeny převážně na zdokumentování stavu fragmentace vodních toků s cílem navrhnout postup při odstraňování bariér, rozšíření poznatků o migraci ryb včetně vyhodnocení účinnosti dosud realizovaných rybích přechodů a dále na zpřístupnění výše uvedených údajů v dosažitelné míře interpretace cílových skupinám.

Konkrétní aktivity byly rozčleněny tak, aby dosáhly optimálního zacílení dotačních nástrojů resortu MŽP v oblasti omezení fragmentace říčních ekosystémů a konkrétní (lokalizované) návrhy v rámci plánování v oblasti vod (plánovací období 2021- 2027). Další výsledky byly založeny na získání dat k úpravě nebo doplnění koncepčních a metodických dokumentů včetně vytvoření Strategie migrační prostupnosti toků.

Aktivity projektu:

 

A1 Vytvoření strategie migrační prostupnosti vodních toků

Cílem projektu bylo vytvoření ucelené strategie pro zájmové toky, kde je stávající situace fragmentace vodních toků zhodnocena, vodní toky byly kategorizovány dle priorit potřebnosti řešení a byl rovněž sestaven harmonogram řešení.

Při pasportizaci byly sebrány základní informace o příčných objektech (typ, aktuální stav apod.) a byla zhodnocena míra jejich bariérového efektu. Na základě doplňkové analýzy zájmových toků byla provedena jejich kategorizace dle naléhavosti z hlediska zprostupnění.

Uvedené analýzy byly doplněny o numericko-funkční analýzy historických a současných areálů rozšíření cílových druhů ryb a mihulí, analýzy interakcí příčných překážek s ekologickým stavem a hydrologickou situací, včetně predikce migračních možností.

Byla zpracována rešerše problematiky fragmentace ve vztahu k hydrologii ve smyslu minimálních a ekologických průtoků. Problematika vlivu nakládání s vodami na fragmentaci toků byla zobecněna pro potřeby celkové strategie a v detailu dopracována pro vodní toky na území národních parků.

Získaná prostorová a popisná data byla soustředěna do jednotné databáze provozované v rámci Informačního systému ochrany přírody (ISOP). Databáze byla zpřístupněna prostřednictvím dálkových přístupů přes moduly definovanými dle potřeb uživatele (cílové skupiny). Výstupem je mapové zobrazení těchto překážek a soubor atributů vázaných na jednotlivé překážky (základní informace o překážce, fotodokumentace apod.). V rámci databáze byla vytvořena také přehledná uživatelská příručka.

A2 Sledování migrací a populací ryb

Bylo provedeno sledování migrací ryb na vybraných již zrealizovaných opatřeních – rybích přechodech. Dále bylo provedeno sledování obousměrné migrace dvou vlajkových druhů ryb – úhoře říčního a lososa obecného v původních areálech jejich výskytu (povodí řeky Labe). Současně s monitoringem migrujících jedinců bylo provedeno sledování hydrologické dynamiky lokalit, která jako zásadní faktor ovlivňuje vlastní migrace ryb. Cílem doplnění informací o současném vyhodnocení úspěšnosti jednotlivých řešení a vytvoření doporučení pro aplikaci typových řešení migrační prostupnosti v praxi. Zpracován byl také přehled výskytu předmětů ochrany (ryb a mihulí) v rámci v EVL ohrožených fragmentací.

A3 Příprava pilotních projektů

V rámci pilotních řešení byly zpracovány studie proveditelnosti pro konkrétní řešení vybraných klíčových příčných překážek na území ČR. Byly řešeny zejména VD Střekov a překážky na území NP České Švýcarsko, které představují prioritní překážky na území ČR z hlediska migrace a umožnění tření lososa a dalších anadromních druhů.

A4 Publicita projektu

Mimo „povinnou“ publicitu projektu stanovenou podmínkami EHP fondů bylo v zájmu zpracovatelů projektu prezentovat výsledky odborné i širší veřejnosti a získat tak zpětnou vazbu v rámci problematiky. Proběhly konference a semináře, bylo zpřístupněno on-line sledování migrací ryb na vybraném profilu apod. Zásadní aktivitou bylo i sdílení poznatků a porovnání zkušeností s Norským partnerem projektu, které proběhlo v rámci plánovaných workshopů.

 

EHP a Norské fondy

EHP a Norské fondy  patří od roku 2004 do nástrojů finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru (EHP), jež přispívá ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi zeměmi v EHP. Tento záměr vychází z Dohody o EHP, která umožňuje třem nečlenským státům EU – Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku, podílet se na volném obchodu se zeměmi EU. Jejich příspěvek do EHP fondů má tak za cíl podporu a posílení spolupráce a kontaktů s šestnácti členskými státy EU střední a jižní Evropy. V České republice jsou EHP fondy a samostatné Norské fondy spravované Ministerstvem financí ČR (MF ČR).

Vedle dalších prioritních programových oblastí byl pro období 2009 – 2014 v ČR vypsán také program CZ02 - Biodiverzita a ekosystémové služby/Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/Adaptace na změnu klimatu. AOPK ČR je v rámci tohoto programu hlavním příjemcem dotace pro celkem 21 projektů, z nichž 17 projektů bylo zařazeno do podprogramu Malého grantového schématu: „Záchranné programy pro zvláště chráněné druhy II“. Zprostředkovatelem programu CZ02 je MF ČR a  jeho podprogramu (MGSII) Ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Celkový rozpočet všech projektů podpořených z EHP fondů realizovaných AOPK ČR činí 86 213 526,- Kč včetně spolufinancování z rozpočtu MŽP, které tvoří 15% (MGSII) či 20% (CZ02) z celkové částky jednotlivých projektů.