Rybí přechody a jiné migračně prostupné objekty

Rybí přechody (RP) představují zařízení umožňující rybám bezpečně překonat migrační bariéru. RP by měl umožnit průchod co nejširšímu druhovému i velikostnímu spektru a počtu ryb, které mají potřebu migrovat z části toku pod migrační bariérou (dolní vody) směrem proti proudu do části toku nad migrační bariéru (horní vody), v případě poproudové migrace opačně. Migrační průchodnost je limitována řadou činitelů, které je třeba komplexně vyhodnotit před vyhotovením projektu a stavby objektu ze všech hledisek, které předurčují průchodnost RP pro jednotlivé druhy ryb, prioritně pro tzv. cílové druhy.

V našich podmínkách mají stavby RP staletou tradici, avšak naprostá většina starých RP není funkční, řada byla zrušena při rekonstrukcích migračních bariér (především jezů) a nikdy nebyla ověřována jejich funkčnost.

Základní princip pro efektivní funkčnost RP lze vyjádřit takto: „nalákat ryby a umožnit jejich vstup do RP → umožnit bezproblémovou průchodnost tělesem RP → zajistit bezproblémový výstup ryb z RP do horní vody“. Proplutí RP by mělo být pro ryby energeticky co nejméně náročné.

Stoprocentně funkční RP je pouze ideální představou, neboť ani přirozený vodní tok neumožňuje všem v něm žijícím druhům překonat všechny jeho úseky v celé délce toku proti proudu. Každý RP by však měl být funkční do té míry, aby byl překonatelný alespoň pro cílové a všechny migračně výkonnější druhy ryb.

Nejideálnější variantou je úplné odstranění migrační bariéry. Pokud to okolnosti dovolují, což bývá většinou tehdy, když už migrační bariéra neplní svou funkci (např. když jez byl v minulosti vybudován v souvislosti se stavbou pily, mlýna nebo hydroelektrárny a v současné době již žádné z těchto zařízení neexistuje či nefunguje, apod.), mělo by být odstranění migrační bariéry prioritní variantou.

Lužická Nisa_Farsky.JPG

Obr. 33 – Odstraněná migrační překážka – jez (autor: Ing. Kamil Farský, AOPK ČR).

Pokud účel stavby stále trvá (odběr vody, stabilizace koryta, využití pro MVE atd.), je třeba migrační bariéru přebudovat na migračně prostupný objekt nebo vybudovat rybí přechod.

Pokud to podmínky dovolují, ideální variantou je přebudování migrační bariéry na migračně prostupný objekt přímo v korytě. Dalšími variantami je vybudování některého z mnoha typů rybích přechodů. RP je žlab, koryto nebo technologické zařízení pro protiproudní migrace ryb, jehož trať je vedena buď přímo v korytě toku, anebo po jeho břehu. Konstrukce vstupu RP je situována vždy pod překážkou (v dolní vodě); konstrukce výstupu RP pak nad překážkou (v horní vodě).

Rybí přechody zahrnují různé typy rozdělené z hlediska konstrukčního a stavebního i z hlediska lokalizace a hydrodynamiky.

Před vlastním navržením nejvhodnějšího typu RP je třeba mít následující znalosti a shromáždit podklady o:

  • druhovém složení ichtyocenózy a posouzení stavu populací jednotlivých druhů s důrazem na vymezení cílových druhů (ichtyologický průzkum),
  • vlastnických vztazích k pozemkům (majetkoprávní poměry),
  • geodetických polohopisných a výškových údajích o migrační překážce, korytě toku nad a pod překážkou a souvisejících stavebních objektech (tachymetrické podklady),
  • složení geologického profilu lokality (inženýrsko-geologický průzkum),
  • hydrologických údajích toku,
  • charakteru vodního toku, splaveninovém režimu toku a průběhu proudnice toku a dále o chování toku v průběhu roku (rekognoskace lokality),
  • vodním díle, souvisejících objektech, platných rozhodnutích o povolení nakládání s vodami a schválených manipulačních řádech, dále o úrovních hladin, spádových poměrech při různých průtocích, informace o manipulacích, odběrech a jejich časovém rozložení atd. (hydrotechnické podklady),
  • minimálním zůstatkovém průtoku
  • a další informace o toku (zařazení toku do Koncepce migračního zprůchodnění říční sítě ČR, která uvádí přehled příčných překážek a prioritu jejich migračního zprůchodnění, zájmy ochrany přírody a krajiny atd.).

Na základě ichtyologického průzkumu by měl být určen vhodný typ RP, který by byl v souladu s migrační výkonností nejméně výkonných cílových druhů.

Proudění vody je rozhodujícím činitelem funkčnosti a průchodnosti rybího přechodu. Většina ryb pozitivně reaguje na proudění vody směrováním těla i pohybem proti proudu. Optimální je tzv. jednosměrné proudění vody. Při víření a turbulenci proudu vody dochází ke směrové dezorientaci ryb. Proto je třeba v oblasti vstupu, v celém rozsahu tělesa i v oblasti výstupu RP turbulentním proudění vyloučit. Jednosměrný proud vody vycházející ze vstupního profilu RP naláká ryby v podjezí ke vstupu do RP, proto je třeba, aby byl rybami snadno detekovatelný a měl co největší dosah do profilu říčního koryta. Volba optimální rychlosti výtoku vody ze vstupu do RP s přihlédnutím ke směrování a maximálnímu dosahu tohoto proudu vody zásadně ovlivňují funkčnost RP. Volba úhlu, resp. směrování výtoku vody ze vstupu RP k podélné ose koryta vodního toku, musí zohlednit jak velikost toku, tak i konkrétní situaci v řešené lokalitě.

Vstup.jpg

Obr. 34 – Prostorový dosah detekovatelnosti proudící vody vytékající ze vstupu do rybího přechodu do koryta vodního  toku pod úhlem 90o (nahoře) je pro ryby výrazně větší než pod úhlem 30o (dole; zdroj: Lusk S., Hartvich P., Lojkásek B., 2014. Migrace ryb a migrační prostupnost vodních toků.  Jihočeská univerzita, České Budějovice).

Pro určení lokalizace RP v příčném profilu koryta je rozhodující orientace stavby tělesa migrační bariéry vůči podélné ose koryta vodního toku v konkrétním profilu a dále proudové poměry v oblasti podjezí. Vstup do RP by měl být lokalizován co nejblíže oblasti shromažďování ryb v podjezové zóně, avšak mimo oblast turbulentního proudění vody. V případě příjezové MVE je nutné vzít v úvahu výtok vody z tohoto objektu. U jezů s délkou přelivné hrany nad 50 m se doporučuje realizace dvou rybích přechodů, ideálně po obou stranách jezu.

Typa_RP1.jpg

Typa_RP2.jpg

Typa_RP3.jpg

Obr 35 a, b, c – Variantní řešení prostupnosti migrační bariéry pomocí různých typů rybích přechodů za různé situace v lokalitě (zdroj: Lusk S., Hartvich P., Lojkásek B., 2014. Migrace ryb a migrační prostupnost vodních toků.  Jihočeská univerzita, České Budějovice).

Velikost RP a průtok vody v něm musí být v poměru s velikostí toku, a to jak šířkou koryta, tak i průtokem vody (včetně objemu účelově využívaného např. v MVE) v řešeném říčním profilu. Při stanovení průtoku vody RP je potřebné brát v úvahu šířku migrační bariéry a význam řešeného profilu pro migraci ryb. Návrhový průtok na vstupu do RP by se měl pohybovat v rozmezí    5–10% průměrného ročního průtoku v daném profilu. Stanovení návrhového průtoku musí respektovat stanovený minimální zůstatkový průtok pod migrační překážkou.

Podélný sklon tělesa RP vychází z prostorových, pozemkových a morfologických parametrů lokality a zásadním způsobem ovlivňuje prostupnost RP. Sklon RP se určí z celkové překonávané výšky migrační překážky (rozdílu hladin mezi vstupem a výstupem rybího přechodu – spádem) a aktivní délky rybího přechodu. Hraniční limit pro vody kaprové je 1:20, optimální je sklon pozvolnější. Hraniční limit pro vody pstruhové je 1:15, optimální je sklon pozvolnější. Obecně by se měl sklon RP dostávat k hraničním limitům především v profilech, kde je koryto toku v podobných sklonech. Podkročení hraničních limitů je možné pouze v případech úseků toků, které mají větší sklon dna než uvedené hodnoty.

Základními částmi RP jsou:

  • vstup
  • těleso (migrační prostor)
  • výstup
  • doplňková zařízení a konstrukce

Vstup do RP

Jeho umístění a atraktivnost, podmíněná proudem vody z RP, jsou zcela zásadní pro navedení ryb ke vstupu do RP. Vstup do RP nesmí být pod vlivem turbulentního proudění vody nebo zpětného proudění. Vstup by měl být umístěn na konci jezového tělesa u jednoho z břehů. Pokud je přelivná hrana objektu pod ostrým úhlem k podélné ose toku, umísťuje se vstup k okraji, který je výše proti proudu. U jezů s lomeným profilem je ideální umístění vstupu v místě lomu jezové konstrukce. V případě příjezové MVE se RP obvykle umísťuje na stejném břehu jako MVE, se vstupem pod ústím odpadního kanálu MVE, případně co nejblíže výtoku ze savek.

Lokalizace.jpg

Obr. 36 – Správná a nesprávná lokalizace rybího přechodu při šikmé orientaci jezového tělesa (zdroj: Lusk S., Hartvich P., Lojkásek B., 2014. Migrace ryb a migrační prostupnost vodních toků.  Jihočeská univerzita, České Budějovice).

vstup.JPG

Obr. 37 – příklad umístění vstupu do RP pod migrační překážkou (autor: Ing. David Bůžek).

Nabeh.jpg

Obr. 38 – Bezbariérový přechod ze dna podjezí do vstupu rybího přechodu. (zdroj: Lusk S., Hartvich P., Lojkásek B., 2014. Migrace ryb a migrační prostupnost vodních toků.  Jihočeská univerzita, České Budějovice).

Vstup do RP by měl být zvolen podle místních poměrů tak, aby byl maximálně atraktivní pro ryby. Atraktivitu vstupu do RP zvýší proud vody vytékající z RP do podjezí, který je rozpoznatelný pro ryby. To znamená, že jeho rychlost by měla být větší než rychlost proudění vody ve vodním toku a je třeba, aby výtok vody z RP zasahoval co nejdále do proudnice vodního toku a dosahoval co největšího úhlu k podélné ose koryta vodního toku. Na vstupu do RP nesmí být výšková překážka ve dně. Výškový rozdíl je nutné odstranit pozvolným přechodovým náběhem ve sklonu 1:1,5 až 1:2.

Těleso RP (migrační prostor)

Je to hlavní prostor pro migraci ryb a je vymezen vstupem na dolním konci a výstupem na horním konci. Upřednostňována je varianta s přírodě blízkým uspořádáním, které simuluje přirozené podmínky pro migraci ryb a může sloužit i jako biotop. Základní charakteristikou, která výrazně ovlivňuje prostupnost je podélný sklon (spád) tratě tělesa RP, který by měl být maximálně pozvolný. Rychlost proudění je nutné diverzifikovat v rozmezí 0,2 až 1,2 m·s-1 s přihlédnutím k migrační výkonnosti cílových druhů. Z hlediska proudění vody je třeba minimalizovat či zcela vyloučit turbulentní proudění  a zajistit výraznou diferenciaci rychlostí proudění. Rozdíly hladin jednotlivých segmentů (tůní, segmentů) by neměly převyšovat 0,15 m, optimum je 0,1 m a méně (Obr. 39).

rozdíly hladin_Farsky.JPG

Obr. 39 – rozdíl hladin na přepážce v RP (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

Dno těles RP by mělo být strukturováno pomocí balvanů, kamenů i jemnějšího substrátu, přičemž některé větší kameny je potřebné pevně ve dně zakotvit. Pomocí kamenných prvků je potřebné prostorově strukturovat omývané části břehů nebo stěny tělesa RP. Eliminací rovných a hladkých úseků dna i břehů dochází ke zvýšení diverzity rychlostí proudění a vytvářejí se proudové stíny. Jednotlivé tůně pro rybí přechody by měly mít takové rozměry, které vytvoří dostatečný prostor pro podélný i příčný pohyb ryb, dostatečnou hloubku vody a dále prostor pro možné vytvoření proudového stínu, který poskytne možnost odpočinku pro migrující organismy.

dnový substrát_Farsky.JPG

Obr. 40 – příklad strukturalizace dna RP (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

Výstup z RP

Výstup z RP do horní vody nesmí být omezován fyzickými prvky (naplaveniny, česle, hrazení), turbulentním prouděním nebo vysokou rychlostí proudící vody. Optimální rychlost proudění vody pro ryby ve výstupu z RP je méně než 0,4 m·s-1. Výstup musí být umístěn v takové vzdálenosti od tělesa jezu nebo vtokových objektů, aby ryby migrující RP nebyly po výstupu z RP strhávány a splaveny zpět pod příčnou překážku nebo do nátokového objektu. U konstrukcí umístěných mimo jezové těleso má být výstup směrován pod úhlem 45o (max. 90o) k podélné ose toku s přihlédnutím k prostorovým možnostem a rychlostem proudu. Výstup z RP by, stejně jako vstup, měl být osazen drážkami provizorního hrazení pro možnost uzavření z důvodu ochrany objektu RP při povodňových průtocích, z důvodů údržby, revizí a monitoringu.

výstup z RP_Farsky.JPG

Obr. 41 – příklad umístění a nasměrování výstupu z RP do vodního toku (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

IMG_3659_Buzek.JPG

Obr. 42 – Výstup z RP (autor: Ing. David Bůžek).

Doplňková zařízení a konstrukce

Nejdůležitější jsou nejrůznější zábrany proti vniknutí hrubších splavenin do RP, které však nesmí omezovat nátok vody do RP, zhoršovat proudové poměry i výstup ryb do horní vody. Nejčastěji se používá norná stěna, ideální je plovoucí norná stěna.

 norna stena a.jpg

Obr. 43 – příklad norné stěny na výstupu z RP (zdroj: fotoarchiv AOPK ČR).

 

norna stena b.jpg

Obr. 44 – dřevěná norná stěna (zdroj: fotoarchiv AOPK ČR).

Dalším doplňkovým zařízením jsou drážky nebo úchyty pro instalaci monitorovacího zařízení (odchytové sítě, koše, vrše, lapací bedny). Doplňkové zařízení představuje i přídavný proud, který umožňuje zvýšení atraktivnosti vstupu  pro ryby (obr. ). Patří sem také nejrůznější schůdky a žebříky pro obsluhu, uzávěry k nátoku vody do RP, roštové překrytí RP, oplocení či doplňkové osvětlení.

Svijany vabici proud 08 2013_Farsky.jpg

Obr. 45 – příklad přídavného vábícího proudu na vstupu do RP (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

Typy rybích přechodů (ověřené a nejčastěji používané):

  • bazénové rybí přechody,
  • přírodní obtokové koryto (bypass),
  • štěrbinový rybí přechod,
  • dnové peřeje a rampy,
  • kartáčový rybí přechod,
  • objekty ke zlepšení migrační prostupnosti,
  • balvanitý skluz,
  • propusti (vodácké, vorové apod.),
  • zdrsnění dna.

TypyRP.jpg

Obr. 46 – Půdorys a podélný řez technických žlabových rybích přechodů s různým typem přepážek (zdroj: Lusk S., Hartvich P., Lojkásek B., 2014. Migrace ryb a migrační prostupnost vodních toků.  Jihočeská univerzita, České Budějovice).

Dle míry napodobení přírodních poměrů můžeme RP dělit také na RP přírodě blízké a RP technické. Mezi RP přírodě blízké patří obtokové koryto, variantu představuje tůňový RP, dále migrační rampa a dnová peřej. Přírodě blízké RP jsou prioritním typem při zajišťování průchodnosti migračních bariér. K technickým RP řadíme žlabové RP (štěrbinový RP, žlabový RP s přepážkami z kamenů, žlabový RP s kartáči) a speciální RP (uvedeny níže mezi dalšími typy RP).

IRP Kamenice Tanvald_pref. prepážky_Farsky.jpg

Obr. 47 – příklad prefabrikovaných přepážek v technickém RP (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

Bazénové rybí přechody jsou přírodní nebo technická koryta s přepážkami,  vytvářejícími systém tůní. Rozdíl hladin, který vzniká na jednotlivých přepážkách a je dán štěrbinou na přepážce, která omezuje průtok vody, je pro migrující ryby snadno překonatelný. Návrhové podmínky (druh ryb, velikost návrhového průtoku a celkový překonávaný spád) určují parametry jednotlivých tůněk (délka, hloubka), šířku mezer, velikost otvorů a jejich počet a výškový rozdíl hladin na přepážce.

Přírodní obtokové koryto (bypass, obchvat) je typem bazénového RP, jehož trasa je vedena mimo koryto vodního toku, tedy okolo překážky. Má většinou lichoběžníkový profil s přírodním opevněním dna a břehů. Často se volí prvky napodobující přírodní útvary. Tyto RP mohou být pro některé ryby i vhodným biotopem a některé ryby zde mohou nalézt vhodné podmínky pro tření. Přepážky jsou tvořeny z přírodních materiálů – balvanů vhodné velikosti a tvaru. Mezi balvany jsou vytvořeny mezery, které zaručují prostupnost mezi jednotlivými tůněmi. Šířka mezer je 10–25 cm, přičemž šířky pod 15 cm jsou náchylnější k zanášení. Mezi balvany se ponechává také jedna rozšířená mezera s proměnlivou šířkou 30–60 cm, která nemusí dosahovat až ke dnu a umísťuje se střídavě v po sobě jdoucích přepážkách. Dno koryta je vhodné tvarovat miskovitě. Pokud jsou prostorové podmínky omezené, lze provést kombinaci se svislými stěnami.

IMG_4208_Buzek.JPG

Obr. 48 – příklad RP typu přírodního obtokového koryta (bypassu; autor: Ing. David Bůžek).

Štěrbinový RP je dalším z bazénových typů RP. Jeho koryto je z kamene nebo betonu a má obdélníkový profil. Přepážky jsou tvořeny stěnou, v níž je jedna svislá štěrbina s jasně definovaným průtočným profilem (v případě velké šířky RP a velkého návrhového průtoku mohou být štěrbiny dvě). Její vytvarování pak určuje vytvoření proudnice, usměrnění její dráhy a tvorbu proudnicových stínů po celé délce tůňky. Na dno se ukládá vrstva hrubého štěrku nebo kameniva. Tento typ RP může být v případě nedostatku prostoru v trase jednou i několikrát lomen. Štěrbinové RP se dělí na jednoduché a meandrové.

RP Jizera Přepeře_stěrbinový_Farsky.jpg

Obr. 49 – příklad technického štěrbinového RP (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

IMG_4013_Buzek.JPG

Obr. 50 – příklad technického dvouštěrbinového RP (autor: Ing. David Bůžek).

IMG_3724_Buzek.JPG

Obr. 51 – příklad technického meandrového štěrbinového RP (autor: Ing. David Bůžek).

Dnové peřeje a rampy jsou objekty s přímou trasou budované na příčné překážce nebo v její těsné blízkosti. Jsou charakteristické větším sklonem a menší hloubkou vody. Průtok vody a rychlost proudění vody jsou omezovány zdrsněním skluzové plochy souvislou vrstvou hrubého kamenného opevnění nebo jednotlivými rozptýlenými balvany či částečnými prahy z kamene, betonu apod.

Migrační (rybí) rampa je součástí jezového tělesa a je tvořena betonovou konstrukcí, ve které jsou upevněny větší kameny a balvany a která začíná ve vývaru jezu. Její výstup se nachází nad jezovým tělesem v horní vodě. Minimální šířka rampy je 1 m. Může protínat těleso jezu nebo být umístěna přímo v tělese jezu.

IMG_3790_Buzek.jpg

Obr. 52 – příklad RP typu balvanitá rampa (autor: Ing. David Bůžek).

Dnová peřej prostorově zaujímá celou šířku koryta toku (užší toky). Tento typ RP napodobuje přirozené peřejnaté úseky, které překonávají výškový rozdíl v niveletě dna toku nad a pod předmětným úsekem. Obvykle je tvořen kameny větší velikosti a balvany ukotvenými do přirozeného dna. Vhodné je zakřivení konstrukce ke středu nebo k jednomu břehu za účelem koncentrace minimálních průtoků pouze na část šířky konstrukce.

dnová peřej_Farsky.jpg

Obr. 53 – příklad RP typu dnová peřej (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

Kartáčový RP má přepážky tvořené segmenty z kartáčů, tvořených elastickými pruty délky přibližně 0,5 m z upravených plastů, instalovaných do trsů. Jednotlivé segmenty jsou ukotveny do dna koryta. Mezi jednotlivými trsy jsou zachovávány v příčném řezu mezery. Hraniční sklon kartáčového RP je 1:25, optimum je sklon pozvolnější. Maximální hloubka vody je 0,6 m a na dno RP se ukládá vrstva hrubého štěrku, případně kameniva. Kartáče mohou být využity pouze jako doplňkový RP, např. instalací ve vodáckých propustích. Nevýhodou je, že se kartáče musejí často čistit a bloky vláken by se měly po 1–2 sezónách pravidelně otáčet. Po určité době je nutné celé tyto bloky vyměnit vzhledem ke ztrátě pružnosti a časově omezené trvanlivosti (odhaduje se 5–10 let).

Bez názvu.png

Obr. 54 – příklad kartáčového RP (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

Objekty ke zlepšení migrační prostupnosti nejsou rybími přechody, ale jedná se o modifikace příčných objektů za účelem zlepšení podmínek pro migraci ryb a dalších na vody vázaných organismů.

Mezi výše uvedené objekty řadíme balvanitý skluz, jehož skluzová plocha může umožňovat migraci ryb a na vodu vázaných organismů. Pokud splňuje parametry vyhovující cílovým druhům ryb, může být považován za hlavní opatření zajišťující migrační prostupnost. Využívá se hlavně v lososových vodách.

balvanitý skluz_02_Farsky.JPG

Obr. 55 – příklad migračně prostupného balvanitého skluzu (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

Také propusti (vodácké, vorové apod.) lze v omezené míře využít pro umožnění migrace vodních organismů těmito objekty. Za tímto účelem se v propustích instalují přepážky. Využití těchto objektů je považováno pouze za doplňkové a vyžaduje současnou realizaci RP.

IMG_3998_Buzek.JPG

Obr. 56 – příklad přetvořené vodácké propusti na doplňkový kartáčový RP (autor: Ing. David Bůžek).

Zdrsnění dna není samo o sobě rybím přechodem, ale je nutné pro zpomalení proudění vody nade dnem, kde je hlavní migrační koridor. Standartně je tvořen ze tří vrstev, a to základní vrstvy tvořené většími balvany kotvenými ve dně (alespoň do 1/3 jejich velikosti, která by měla být 30–50 cm), a upořádanými v řadách proti štěrbině. Dále vrstvou hrubého štěrku o velikosti 10–20 cm, vyplňující prostor mezi kotvenými balvany, a vrstvou jemného štěrku či písku, která bývá zpravidla samovolně naplavena.

drsné dno_Farsky.jpg

Obr. 57 – příklad zdrsnění dna v RP (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

Další typy rybích přechodů (u nás se neosvědčily nebo se užívají málo):

  • komůrkový rybí přechod
  • Denilův rybí přechod
  • Larinierův rybí přechod
  • rybí komory a zdviže
  • speciální rybí přechody pro úhoře
  • rybí přechody v propustcích

Komůrkový RP využívá různé kombinace otvorů u dna a hlubokých výřezů v příčné překážce. Otvory u dna jsou však náchylné k ucpávání. V minulosti byl tento typ RP nejčastějším typem uplatňovaným v podmínkách ČR. Pro malou účinnost a provozní nespolehlivost se od jeho dalšího budování upustilo.

KomurkovyRP.jpg

Obr. 58 – Schematické vyobrazení klasického komůrkového RP, který se v současnosti již nedoporučuje vzhledem k rychlému zanášení a ucpávání dnových otvorů (zdroj: Lusk S., Hartvich P., Lojkásek B., 2014. Migrace ryb a migrační prostupnost vodních toků.  Jihočeská univerzita, České Budějovice).

Denilův RP a jeho varianty u nás nebyly aplikovány. Byl původně konstruován ve velkém podélném sklonu (do 20 %) pro dospělé lososovité ryby.

DenilRP.jpg

Obr. 59 – Původní typ Denilova RP, který byl konstruován především pro migrace lososa, se vyskytuje v řadě dalších modifikací (zdroj: Lusk S., Hartvich P., Lojkásek B., 2014. Migrace ryb a migrační prostupnost vodních toků.  Jihočeská univerzita, České Budějovice).

Larinierův RP má osazeny lamely (žebra) pouze ve dně a není náchylný na ucpávání. Pro dospělé lososové ryby se mohou použít i skluzy pouze s bočními žebry. Tento typ se využívá také pro měření průtoku v limnigrafických profilech. V našich podmínkách se téměř nevyužívá.

Rybí komory a zdviže mohou být využívány pro překonání vysokých migračních bariér (např. přehradních hrází). Rybí komora pracuje v cyklickém režimu na obdobném principu jako plavební komory pro lodě. Rybí výtah je alternativou k rybí komoře. Základ tvoří mechanické zařízení s pohyblivou vanou na vodicích lištách, kam jsou ryby nalákány proudem vody a poté vyzdviženy nad horní návrhovou hladinu do zdrže. U nás se nepoužívají.

IMG_3642_Buzek.jpg

Obr.60a – příklad rybí zdviže – boční pohled (autor: Ing. David Bůžek).

P8170052_Buzek.JPG

Obr.60b – příklad rybí zdviže – pohled z výšky (autor: Ing. David Bůžek).

Speciální RP pro úhoře jsou speciální typy RP pro protiproudou migraci juvenilních úhořů, které mohou mít podobu nakloněných žlabů s umělým substrátem, uzavřených potrubí, ale také výtahů či komor s periodickým provozem. Standartně se používá kartáčový substrát z plastových trsů štětin výšky 0,07 m. V našich podmínkách se využívají málo.

IMG_3458_Buzek.JPG

Obr. 61a – žlábek pro úhoří monté (autor: Ing. David Bůžek).

IMG_3530_Buzek.JPG

Obr. 61b – žlábek pro úhoří monté (autor: Ing. David Bůžek).

žlábek pro úhoří monté_Farsky.jpg

Obr. 61c – žlábek pro úhoří monté (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

Rybí přechody v propustcích nejsou v našich podmínkách zatím příliš časté a nejsou většinou vůbec řešeny. Mostní objekty včetně propustků přitom často tvoří migrační bariéru na vodním toku. Bariéru způsobuje několik faktorů – vytvoření výmolu pod výtokem ze zakryté části a následný vznik spádového stupně, koncentrace proudů v zakryté části se zvýšením rychlostí i turbulencí a se snížením hloubek, ucpávání vtoku i zakryté části splávím a splaveninami, dlouhý úsek hladkého dna a malé hloubky atd. Ideální je použití takové konstrukce mostku či propustku, která nevyžaduje zásah do dna koryta. Důležitá je také světlost propustku a podélný sklon zakrytého úseku. Pokud je v propustku či pod mostkem hladké dno, je třeba provést přírodě blízkou úpravu dna. Není-li to možné, je nutné provést takové úpravy dna, které mají nabídnout v propustku i pod jeho ústím dostatečné hloubky a rychlosti proudu přijatelné pro protiproudní migrace ryb na celém návrhovém intervalu průtoků. Pro rozčlenění dna je možné užít balvanité úpravy nebo samostatné bloky či prahy s výřezy nebo štěrbinami a šikmá žebra, zhotovená z různých materiálů.

navýšení vodního sloupce v propustku_Farsky.JPG

Obr. 62 – příklad úpravy dna v propustku (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

Hydraulický výpočet hlavních prvků RP

Hydraulickými výpočty se navrhují či posuzují hlavní parametry RP, tj. průtok, rozdíl hladin na přepážce a rychlosti ve vztahu k šířce dna, hloubce vody, počet a vzdálenosti přepážek, průtočná plocha štěrbin, délka tůněk, podélný sklon RP, rychlost na štěrbinách a v tůňkách. Postup hydraulického výpočtu rybích přechodů, včetně příkladů, je uveden ve standardu (Standard ochrany přírody řady B Voda v krajině, Rybí přechody – v sekci Ke stažení). V tomto standardu je uveden také přehled základních parametrů rybích přechodů a jejich limitní hodnoty zaručující správnou funkčnost RP. Správné parametry RP jsou základním předpokladem pro funkčnost rybího přechodu.

Kontrola funkčnosti RP

Provádí se formou monitoringu účinnosti, a to v dostatečném časovém odstupu po dokončení rybího přechodu, kdy jeho provoz už odpovídá konečným podmínkám a není narušen žádnými mimořádnými vlivy souvisejícími s realizací stavby. Funkčnost RP je hodnocena podle toho, v jakém rozsahu umožňuje rybám proplutí z dolní vody pod migrační bariérou do horní vody nad migrační bariérou. Hodnotí se podle kritéria kvality (zajistit proplutí co největšímu počtu druhů všech přítomných ekologických skupin) a kritéria kvantity (umožnit proplutí co největšímu počtu jedinců, a to juvenilních i pohlavně dospělých).

Požadována je 100% prostupnost RP pro třecí migrace druhů s diadromními migracemi. Současně je nezbytné zajistit i poproudovou migrační prostupnost. U druhů s potamodromními migracemi lze považovat za uspokojující, pokud je dosaženo alespoň částečně prostupnosti pro největší část druhového spektra ichtyofauny vyskytující se v říčním profilu. Důležitá je prostupnost pro vymezené cílové druhy ve všech věkových kategoriích.

Monitoring RP je časově i finančně náročnou záležitostí. S ohledem na sezónnost i časovou dynamiku migračních aktivit ryb by měl trvat minimálně rok. Zvláštní pozornost je třeba věnovat kontrole funkčnosti RP v období, kdy probíhají třecí migrace.

V rámci hodnocení funkčnosti RP je nezbytné posoudit a zhodnotit jak fyzický stav vlastní stavby a jednotlivých prvků, tak i hydrologické a hydraulické parametry.

Metodické postupy pro kontrolu funkčnosti:

  • elektrolov
  • vězence, vrše, klece
  • značení a značkování
  • bioskenery
  • biotelemetrie
  • kamerový systém

Prověřování funkčnosti RP by měla provádět odborná organizace a průzkum by měl být veden ichtyologem s potřebnými znalostmi.

monitorovací vrš_Farsky.JPG

Obr. 63 – příklad monitorovací vrše (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

monitorovací okno_Farsky.JPG

Obr. 64 – příklad monitorovacího okna (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

manitorovací rám na vsrtuopudo RP Smědá_Farsky.jpg

Obr. 65 – příklad monitorovacího rámu na vstupu RP (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

monitoropvací rám na výstupu z RP Smědá_Farsky.jpg

Obr. 66 – příklad monitorovacího rámu na výstupu RP (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

 

Příklady nepovedených staveb RP (obr. 67-y)

2štěrbiny_Farsky.JPG

Obr. 67 (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

bypass bez stabilizace_Farsky.jpg

Obr. 68 (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

kaskáda_02_Farsky.JPG

Obr. 69 (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

kaskáda_Farsky.JPG

Obr. 70 (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

nefunkční vstup_Farsky.JPG

Obr. 71 (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

obtok s dřevěnnými prvky_Farsky.JPG

Obr. 72 (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

rampa s prefabrikovanými prahy_Farsky.JPG

Obr. 73 (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

rampa_Farsky.jpg

Obr. 74 (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

RP v bezp. přelivu rybníka_Farsky.JPG

Obr. 75(autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

strmá rampa_Farsky.JPG

Obr. 76 (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

štěrbinový_Farsky.JPG

Obr. 77 (autor: Ing. Kamil Farský – AOPK ČR).

 

Odborná skupina – komise pro rybí přechody

Oborná skupina – komise pro rybí přechody je odborným orgánem zajišťující odbornou podporu činnosti regionální pracovišť a ředitelství AOPK ČR. Činnost odborné skupiny je zaměřena na problematiku migrační prostupnosti vodních toků ve vztahu k ochraně vodních živočichů, zejména zvláště chráněných druhů ryb a dalších zvláště chráněných druhů živočichů existenčně závislých na migracích ve vodních tocích.

Cílem činnosti je zlepšit odborné zázemí pro navrhování, realizaci a posuzování funkčnosti rybích přechodů, vytvářet podklady pro stanoviska a připomínky ke koncepčním materiálům v oblasti prostupnosti vodních toků.

Členy komise jsou zaměstnanci AOPK ČR i externí spolupracovníci (ichtyologové, akademici, projektanti, rybáři, pracovníci státní správy aj.), kteří se schází minimálně 4x ročně.

Více informací včetně odborné literatury

pusobnost_2021.jpg

Obr. 78 – působnost členů (regionálních garantů) Komise pro rybí přechody (akt. 2021; autor: Jan Vrba - AOPK ČR; zdroj dat: ČÚZK 2020, AOPK ČR 2021)

 

Rybí přechod typu balvanitá rampa (fotoarchiv AOPK ČR)
Obr. 79 – Rybí přechod typu balvanitá rampa (fotoarchiv AOPK ČR).


Obtokové koryto neboli bypass (fotoarchiv AOPK ČR)
Obr. 80 – Obtokové koryto neboli bypass (fotoarchiv AOPK ČR).

Technický štěrbinový rybí přechod (fotoarchiv AOPK ČR)
Obr. 81 – Technický štěrbinový rybí přechod (fotoarchiv AOPK ČR)
.